Většinu vyhozených televizí tvoří stará CRT zařízení. Co se s nimi děje na recyklačních linkách?

Televize jsou jedním z nejběžnějších elektrospotřebičů, alespoň jednu najdeme ve více než 95 procentech českých domácností. V drtivé většině jde o moderní ploché televizory, naopak v elektroodpadu se nejčastěji nacházejí staré CRT televize. Menší podíl poté tvoří LCD televizory a například reklamované kusy novějších typů. Co se s televizí děje poté, co se dostane do rukou recyklačních služeb? Jaké materiály lze ze starých televizorů znovu využít a ušetřit tak cenné přírodní zdroje?

Už v roce 2018 vlastnilo, podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere zpracované pro Asociaci televizních organizací, 90 procent českých domácností alespoň jeden plochý televizor. Dnes toto číslo může být ještě o dost vyšší. Přesto u nás najdeme i klasické staré CRT televizory – ještě v roce 2014 je dle dostupných dat vlastnilo 55 procent domácností. 

„Právě staré katodové televize jsou však těmi, které dnes nejčastěji nacházíme mezi televizemi odevzdanými do elektroodpadu. Ve svezeném elektroodpadu se objevují dokonce i úplně staré černobílé televize ještě v dřevěném rámu. Lidé je často dlouho nechtějí vyhodit, mají je odložené například na chalupě, leží jim ve sklepě či v garáži nebo je používají na chalupách,“ říká Julie Melnykova, mluvčí společnosti REMA Systém, která je součástí společností REMA zajišťujících v tuzemsku zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení, baterií, akumulátorů a solárních panelů. Průměrné stáří CRT televizorů vysbíraných společnostmi REMA je podle průzkumu společnosti 25 let, v případě LCD televizorů se v průměru jedná o sedm let.

Velké spotřebiče, jako jsou i televize, lidé vracejí většinou přes sběrné dvory, případně prodejce elektra, kteří mají povinnost zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení. Pro odvoz velkých elektrozařízení ze svých domácností však mohou lidé využít například i službu Buď líný. Je zdarma a objednat si ji lze online prostřednictvím webového formuláře. V roce 2020 se dle dat REMA za vysbírané televizory uspořilo přes 689 tun CO2, důležité je ale zejména to, jak se daří materiály z vysloužilých televizorů dále využít.

Recyklace skla z CRT televizí si žádá speciální postup

Pro staré CRT, ale i novější LCD televizory platí, že většinu materiálů se co do hmotnosti zpracovat a znovu využít daří, byť ne vždy jednoduše. V případě CRT televize je problematické především další využití skla, z něhož je vyrobena obrazovka.

„Toto sklo je nutné nejprve zbavit nástřiku luminoforu, který je potřeba jakožto nebezpečný odpad odsát. Ani poté ale nejde toto sklo použít například jako obalový materiál. V Česku se využívá většinou do stavebních hmot, pokud na to má daná firma povolení, nebo jako technologický materiál na zásypy ve skládkách či na odvodňovací cesty,“ uvádí Melnykova. Případně se toto sklo vozí do zahraničí, kde z něj specializované firmy mohou vyrábět například olovnatá skla, která se mohou použít jako clona na rentgenových pracovištích.

„U CRT televizí jsou nejcennější zdrojové desky a vychylovací cívky obsahující hlavně barevné kovy jako měď a hliník. Plasty z rámu se recyklují, dřevo většinou končí jako alternativní palivo na energetickém využití ve spalovně,“ doplňuje Melnykova.

Pro LCD displeje zatím využití chybí

Jak staré CRT, tak nové typy televizí se poté, co doslouží a vrátí se z oběhu, musejí ručně demontovat. U LCD televizí je velká pozornost věnována rozebrání obrazovky.

„Za obrazovkou se nacházejí rtuťové zářivky tvořící podsvit televize. Ty se vyjmou a putují na speciální zpracování. Následně se demontuje celá obrazovka, kterou tvoří několik vrstev plastu, a to až na samotný displej, což jsou dvě tenká skla a mezi nimi tekuté krystaly. Pro displej bohužel aktuálně neexistuje materiálové využití,“ uvádí Julie Melnykova s tím, že z hlediska celkové hmotnosti jde ale o minimum a ostatní materiál již své využití najde.

I u LCD televizí jsou přitom nejcennějším materiálem desky plošných spojů – většinou jedna zdrojová a dvě až tři ovládací.

Zdroj: Ekonews, foto: istockphoto.com